Evroská liga proti revmatismu (EULAR) pořádá každý rok konferenci k příležitosti světového dne artritidy, tedy 12.10. Ani letošní dvanáctý říjen nebyl výjimkou.
Konference probíhala v Brusselu, kam se sjeli zástupci různých profesí z různých koutů Evropy. Kromě zákonodárců a zástupců EULAR se konference zúčastnili také zastupci z řad lékařů, zdravotníků nelékařských profesí a pacientských organizací.
Letošní konference se zúčastnily dvě zástupkyně z České republiky. Hana Šmucrová za Českou asociaci zdravotníků v revmatologii a Renáta Doanová za Revma Ligu ČR.
Téma konference bylo více než aktuální. Týkalo se snížení dopadu chronických onemocnění na pracovišti. S podtitulem, nová politika pro lepší pracovní podmínky a udržení nemocných lidí v práci. Po oficiálním zahájení konference presidentem EULAR, Prof. Gerdem R. Burmestrem, následovalo plenární zasedání. Tématem bylo, jak efektivně se Evropa věnuje prevenci muskuloskeletálních onemocnění na pracovišti a jak podporuje lidi s revmatickým a muskuloskeletálním onemocněním (RMDs) aby zůstali v práci.
Participace lidí s chronickým onemocněním na trhu práce je v evropské unii obtížná. Mnoho lidí nemůže nadále pokračovat ve své profesní kariéře, ačkoli si toto přejí. Pro možnost nadále zůstat v zaměstnání potřebují podporu a úpravu pracoviště. Pokud jsou v zaměstnání, kde získají dostatečnou podporu, vede toto následně ke zvýšení kvality jejich života. Minimalizuje se tak finanční dopad a riziko sociálního vyloučení.
Proto je důležité ustanovit příslušná práva a legislativu pro pacienty s chronickým onemocněním. To by se mělo týkat např. problematiky diskriminace na pracovišti, stanovení jasných práv k úpravám na pracovišti a zlepšení posuzování zdravotního postižení.
Dalším důležitým bodem je informování, trénink a zvyšování povědomí. Akce a kampaně na zvýšení povědomí na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni o obtížích pacientů a stávajících politik k podpoře obou – zaměstnance i zaměstnavatele.
Také mnoho pacientských organizací přijalo za své opatření k obhajobě práv pacientů na pracovišti. Hrají klíčovou roli při prosazování proti stigmatu, při provádění výzkumu s cílem lépe identifikovat překážky a řešení, a při přijímání konkrétních iniciativ ke zlepšení integrace pacienta na pracovišti.
Pro udržení či zlepšení fyzického a psychického stavu pacienta, nutného pro setrvání v práci, má zásadní význam i rehabilitace. Optimalizuje funkci u lidí s RMDs. Snižuje bolest a disabilitu, zlepšuje pracovní kapacitu. Aktivní zvládání situace, ve které se pacient nachází, má pozitivní vliv na možnost naučit se soustředit na pozitivní aspekty situace, zvládat techniky self-managementu.
A jaké jsou tedy hlavní závěry celé konference?
Důležitá je primární, sekundární i terciální prevence. Konkrétně se jedná o zvyšování povědomí o revmatických a muskuloskeletálních onemocněních na pracovišti, posílení legislativy proti vystavení rizikovým faktorům, propagace a poučení se z osvědčených postupů na pracovištích (např. práce v týmu, školení, rozcvička).
Dále je to detekce rané fáze onemocnění a jeho léčba, zvýšení povědomí a školení pracovníků a zaměstnanců. V neposlední řadě usnadnění přístupu k včasné a vysoce kvalitní fyzické a psychologické péči pro pracovníky s RMDs.
Rovněž je podstatné u osob s RMDs podpora v setrvání na pracovišti a usnadnění návratu do práce. Tohoto lze docílit pomocí flexibilních adekvátních pracovních podmínek. Propagací osvědčených postupů, které se zaměřují na schopnosti spíše než na pracovní neschopnosti. V neposlední řadě shromažďování důkazů o návratnosti investic generujících zdravější pracoviště.
Komplexní a koordinovaný přístup proti RMDs spočívá v posílení koordinace mezi politiky (zaměstnanost, zdravotnictví a veřejné zdraví, sociálních věcí, odbory) a implementaci ucelené strategie proti RMDs.
Vzhledem k závažnosti revmatických a muskuloskeletálních onemocnění a jejich dopadu na individualitu pacienta i společnosti ve které žije, je klíčové věnovat pozornost možnosti pracovního uplatnění těchto pacientů. Pro dosažení maximální míry úspěchu je proto klíčová spolupráce všech složek – legislativní, léčebné a pacientských organizací.
Bc. Hana Šmucrová
Mgr. Renáta Doanová
