• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

Předmluva

Odpověď na otázku proč se organizace Revma Liga ČR rozhodla pro průzkum zkušeností pacientů v oblasti vlivu stravy je jednoduchá. Strava je základ naší existence a lidé (pacienti) stojí před volbou, zda se ponořit do vlastního bádání, jak mohou svůj zdravotní stav ovlivnit, či nikoliv. Osobně věřím, že má smysl poslouchat své tělo a pomoci mu vyrovnávat se s nemocí.

Už Hippokratés řekl: “Nechť je tvé jídlo tvým lékem a tvůj lék je tvým jídlem.” Otázkou zůstává, jakým způsobem se do změny pustit. Pevně věřím, že vám náš průzkum pomůže se alespoň trochu zorientovat v mnoha různých formách výživových směrů a najít váš vlastní.  Stejně tak věříme, že se nám podaří přesvědčit lékaře o pozitivním vlivu stravy i u revmatických nemocí a snad jej časem podpořit skutečným výzkumem. Budu nesmírně ráda, když nám napíšete své názory a do našich aktivit se zapojíte.

 Edita Müllerová

 

1. Úvodní informace o výzkumu o vlivu stravy na revmatoidní artritidu

• Výzkum proběhl formou dotazníkového šetření v období od 25. dubna do 6. května 2018. Dotazníky byly vyplňovány elektronicky a sdíleny ve skupinách na sociální síti Facebook, které se věnují informování pacientů o revmatických nemocech.
• Autorkou dotazníku je pacientka s JIA Helena Havlíčková, odborné garance a vyhodnocení dotazníku ujal Tomáš Doseděl, koordinátorem byla Edita Müllerová
• Dotazník vyplnilo 145 respondentů, z toho138 žen a 7 mužů. Z hlediska věkového rozdělení mělo 20 respondentů méněnež 30 let, 80 respondentů 31-50 let a 47 respondentů více než 50 let. Z hlediska vzdělání jsou ve vzorku nejvíce zastoupeni respondenti s maturitním středním vzděláním a s vysokoškolským vzděláním. Podíly těchto dvou skupin jsou zastoupeny více než v běžné populaci a lze předpokládat, že budou výsledky z tohoto důvodu ovlivněny. Základní charakteristiky analyzovaného vzorku shrnuje tabulka 1.

Tabulka 1: Základní charakteristiky výzkumného vzorku

 

Respondenti odpovídali na dvě sady otázek týkajících se subjektivního vnímání nemoci. Na škále od 1 do 10 měli ohodnotit, jaká je míra únavy a míra bolesti, a to nejprve před zahájením diety a potom v době vyplňování dotazníku. Čím větší číslo respondent zvolí, tím větší únavou nebo bolestí subjektivně trpí. Rozdíl těchto dvou hodnot („před“ minus „po“) proto můžeme chápat jako míru změny subjektivně vnímaného stavu. Pokud respondent uvedl např. bolestivost před dietou 7 a po dietě 1, nabývá ukazatel zlepšení hodnoty +6, což znamená zlepšení o 6 stupňů.V případě hodnot před dietou 1 a po dietě 10 nabývá ukazatel zlepšení hodnoty -9, tedy zhoršení o 9 stupňů.

Rozložení obou ukazatelů zlepšení (zvlášť pro únavu, zvlášť pro bolestivost) shrnuje tabulka 2. Z tabulky vyplývá, že jen v malém procentu případů došlo ke zhoršení stavu (záporné hodnoty: celkem 4,49 % u únavy a 3,82 % u bolestivosti). Ve významném počtu případů nedošlo k žádné změně stavu (nulová hodnota: 25,37 % u únavy a27,48 % u bolestivosti). Ve zbylých případech došlo k menšímu či většímu zlepšení stavu, nejčastěji o dva až čtyři stupně.

Oba ukazatele spolu relativně silně korelují (0,5254), což znamená, že většinou dochází ke společnému zlepšení jak únavy, tak bolestivosti.

Tabulka 2: Ukazatel změny únavy a bolestivosti

2. Informace pro revmatology

Respondenti byli dotázáni na několik informací o své spolupráci s lékaři a jinými odborníky. Tabulka 3 shrnuje vztah respondentů k odborníkům na výživu. Před změnou stravovacího režimu konzultovalo svůj záměr pouze 15 % respondentů, tento podíl mírně rostl spolu s úrovní dosaženého vzdělání. (Skok v kategorii základní vzdělání je způsoben malým množstvím respondentů, kteří do této skupiny spadají.) Z věkových kategorií konzultují s odborníky na výživu nejčastěji lidé střední generace.

Tabulka 3: Konzultovali jste změnu stravovacího režimu s odborníky na výživu?

 

Tabulka 4 shrnuje vztah respondentů se svým ošetřujícím revmatologem. Asi 38 % pacientů informuje svého revmatologa o změně stravovacího režimu, z toho většina až v průběhu této změny. Nejčastěji informují revmatologa pacienti s vysokoškolským vzděláním (celkem 50 %), dále lidé se středoškolským vzděláním bez maturity (44%) a středoškolským vzděláním s maturitou (33 %), Z pohledu věkového rozložení informují lékaře nejčastěji pacienti střední generace.

Tabulka 4: Informujete svého revmatologa o změně stravování?

 

Tabulka 5 ukazuje, kolik procent pacientů by uvítalo při změně stylu stravování dohled odborníka a kolik procent pacientů se domnívá, že by měl být vliv stravy na revmatoidní artritidu vědecky prozkoumán. Respondenti hodnotili obě otázky na pětibodové škále,v tabulce jsou shrnuty odpovědi „ano“ a „spíše ano“. V obou uvedených otázkách nelze najít jednoznačný vzorec závislý na věku nebo stupni dosaženého vzdělání. Změnu stravovacího stylu pod dohledem odborníka by uvítalo 62 % respondentů,vědecký výzkum této problematiky považuje za důležitý 94 % respondentů.

Tabulka 5: Považujete za důležitý dohled odborníka a výzkum vlivu?

3. Informace pro pacienty

Již z tabulky 2 vyplývá, žezměna jídelníčku má na revmatoidní artritidu pozitivní vliv a to jak z hlediska únavy, tak z hlediska bolesti.V obou případech dochází nejčastěji ke zlepšení o dva až čtyřistupně na desetibodové škále.

Při posuzování jednotlivých úprav v jídelníčku je potřeba si uvědomit, že každý respondent používá jinou kombinaci potravin, které vynechal, a potravin, které naopak do stravy přidal. Není proto možné hodnotit vliv jednotlivých kombinací, protože jich je příliš velké množství. Existují tedy dva způsoby hodnocení: (1) zaměřit se na„počet změn“ s hypotézou, že čím více pacient svůj stravovací režim promění, tím více se jeho stav zlepší, (2) zaměřit se na jednotlivé kategorie potravin bez ohledu na jejich kombinace.

Korelace mezi počtem ubraných potravin a ukazatelem změny bolesti je 0,0885, tj. v podstatěneexistující, korelace mezi počtem ubraných potravin a ukazatelem změny únavyje 0,1900, tj. velmi slabá. Korelace mezi počtem přidaných potravin a ukazatelem změny únavy je 0,1658, tj. velmi slabá. Korelace mezi počtem přidaných potravin a ukazatelem změny bolesti je 0,2010, tj. velmi slabá. Lze tedy říci, že počet ubraných ani přidaných potravin nemá na snížení bolesti ani únavy v podstatě žádný vliv.

Tabulka 6 přehledně ukazuje, jaký vliv mělo vyřazení nebo naopak přidání určitých typů potravin na subjektivní změnu únavy a bolesti. Čísla uvedená v jednotlivých řádcích vyjadřují, o kolik stupňů na desetistupňové škále se únava nebo bolest v průměru zlepšila u respondentů, kteří přidali nebo vyřadili danou skupinu potravin.

Tabulka 6: Zlepšení stavu v závislosti na přidání nebo vyřazení potravin

 

Tabulka 7 přináší stejné informace o jednotlivých výživových směrech. Čísla uvedená v jednotlivých řádcích vyjadřují, o kolik stupňů na desetistupňové škále se únava nebo bolest v průměru zlepšila u respondentů, kteří dodržují příslušný výživový směr.

Tabulka 7: Zlepšení stavu v závislosti na dodržování výživového směru

 

Tabulka 8 shrnuje informace o tom, jak se mění účinnost diety (ukazatel zlepšení) v závislosti na počtu postižených kloubů, míře dodržování dietního režimu a délce trvání diety. Ukazuje se, že dieta nejvíce ovlivňuje únavuv případě, kdy je postižen 4-6 kloubů, v případě bolesti je ovlivnění nejsilnější u malého počtu postižených kloubů. Míra dodržování dietního režimu byla původně kódována jako desetibodová škála (1 – dodržuji bezvýhradně, 10 –nedodržuji takřka vůbec), pro potřeby přehledného zobrazení byla upravenana tříbodovou. Podle předpokladů se ukázalo, že čím poctivěji respondent dodržuje dietní režim, tím účinnější je jak u únavy (korelace 0,1702),tak u bolesti (korelace 0,1875). Aby měla dieta výrazné účinky, musí trvat delší dobu, alespoň čtyři měsíce.

Tabulka 8: Zlepšení nemoci v závislosti na počtu kloubů, dodržování diety a délce trvání diety

 

Tabulka 9 ukazuje, o kolik se zlepšil subjektivní pocit bolesti a únavy v závislosti na tom, do jaké míry respondenti přidali kromě změny stravy také další změnu životního stylu. Fakt, že zlepšení je nižší než zlepšení v případě změny stravy, ukazuje, že strava má na změnu stavu větší vliv než další změny životního stylu.

Tabulka 9: Závislost zlepšení bolesti a únavy na další změně životního stylu

 

Tabulka 10 ukazuje, kolik změn ve stravě provedli v průměru respondenti v závislosti na jejich nejvyšším dokončeném vzdělání a ekonomickém postavení. Ukázalo se, že s výjimkou malé skupiny osob pouze se základním vzděláním není mezi jednotlivými vzdělanostními kategoriemi ve snaze změnit svou stravu příliš velký rozdíl. U ekonomického postavení provádějí nejvíc změn ve stravě respondenti, kteří jsou studující nebo nezaměstnaní, pravděpodobně mají na změnu svého stravovacího stylu nejvíc času. Nadprůměrný počet změn vykazují také senioři, což jen potvrzuje předchozí tvrzení.

Tabulka 10: Vliv vzdělání a ekonomického zajištění na počet změn ve stravě

 

V tabulce 11 jsou pak shrnuty rozdíly ve zlepšení stavu podle toho, zda mají respondenti podle svého názoru o problematice dostatek informací či nikoliv. Ukazuje se, že dostatek informací před zahájením diety nemá na zlepšení žádný vliv. To je způsobeno pravděpodobně tím, že dieta se drží delší dobu (viz dříve) a respondenti postupně získají dostatek informací.

Tabulka 11: Závislost zlepšení stavu na dostatku informací

 

Tabulka 12 ukazuje, jaký vliv má dodržování diety v závislosti na tom, jak dlouho před zahájením diety trvala nemoc. S výjimkou velkých změn stravovacího režimu (více než 16 změn) klesá míra zlepšení s délkou trvání nemoci. Čím déle nemoc trvá, tím menšího zlepšení lze změnou stravy dosáhnout. U velkých změn stravy je největší změna u doby trvání nemoci v rozsahu 3-6 let. Velké změny stravy ale jinak velmi zlepší průběh dlouhotrvající nemoci (více než 7 let).

Tabulka 12: Zlepšení nemoci v závislosti na délce trvání

Helena Havlíčková, Tomáš Doseděl, Edita Müllerová