Bechtěrevova nemoc (ankylozující spondylitida, lat. morbus Bechterev)

Bechtěrevova nemoc je chronické zánětlivé onemocnění, které se lokalizuje do kloubů páteře a přilehlých měkkých tkání kolem páteře, ale k tomuto základnímu znaku nemoci se mohou přidávat i jiné potíže týkající se např. bolestí pat a úponu Achillovy šlachy, problémy oční a bolesti jednotlivých velkých kloubů. Vše může být doprovázeno únavou, zvýšenými teplotami, nechutenstvím, poklesem váhy apod. Tato nemoc postihuje až 1 % populace, dvakrát až třikrát častěji muže než ženy; první příznaky se většinou objeví mezi 18. a 30. rokem života.

Vladimir Michajlovič Bechtěrev (1857 – 1927) byl ruský lékař – neurofyziolog a psychiatr. Svými objevy přispěl k diagnostice nervových chorob. Věnoval se také studiu příčin nemocí pohybového aparátu. V roce 1892 popsal ankylozující spondylitidu (kostnatění páteře) a tato nemoc po něm dostala název Bechtěrevova nemoc.

V roce 1907 Bechtěrev založil psychoneurologický institut, později přejmenovaný na Sankt-Petěrburskou lékařskou akademii. Zemřel v roce 1927 po rozhovoru se Stalinem, kterému určil jeho nemoc jako paranoia. (Tato diagnóza v té době označovala pacienta, který se cítí být jedinečnou, vysoce důležitou osobou). Stalin s takovou diagnózou nesouhlasil, a jelikož smrt tohoto význačného psychiatra nebyla nikdy objasněna, spekuluje se o tom, že ho nechal Stalin zabít.

Bechtěrevova nemoc je chronické zánětlivé onemocnění, které se lokalizuje do kloubů páteře a přilehlých měkkých tkání kolem páteře, ale k tomuto základnímu znaku nemoci se mohou přidávat i jiné potíže týkající se např. bolestí pat a úponu Achillovy šlachy, problémy oční a bolesti jednotlivých velkých kloubů.  Vše může být doprovázeno únavou, zvýšenými teplotami, nechutenstvím, poklesem váhy apod. Tato nemoc postihuje až 1 % populace, dvakrát až třikrát častěji muže než ženy; první příznaky se většinou objeví mezi 18. a 30. rokem života.

Páteř se postupně stává stále méně ohebná, pacient si nejprve nedosáhne rukama na kolena, později se nemůže vůbec předklonit. Rozvoj nemoci je postupný a trvá mnoho let, než dojde do konečného stadia, kdy má páteř charakter tuhé neohebné tyče. K tomu však dochází pouze u menší části pacientů.

Tuhnutí páteře je provázeno bolestí. Ta je největší, pokud pacient zůstává v klidu, zmírňuje se při fyzické aktivitě. U málokteré choroby jsou právě cvičení a rehabilitace natolik důležité jako právě u Bechtěrevovy nemoci. Díky vhodné rehabilitaci je možné zpomalit rozvoj nemoci i její další průběh. Důležité je, aby byla rehabilitace odborně vedena a správně dávkována. Měla by se pro nemocného stát každodenní součástí života.

Přesná příčina Bechtěrevovy nemoci zůstává stále nejasná. Již dlouho je však známa souvislost, která existuje mezi výskytem nemoci a přítomností antigenu HLA-B27. HLA antigeny jsou molekuly na povrchu buněk, podle kterých imunitní systém rozeznává vlastní buňky od cizích.

K léčbě se používají nesteroidní antirevmatika, kortikoidy, imunosupresiva a biologická léčba.

Z nejvýznamnějších českých osobností postižených touto chorobou jmenujme alespoň spisovatele Karla Čapka, bývalého šéfa Nejvyššího kontrolního úřadu, doktora Lubomíra Volejníka či světově uznávaného fyzioterapeuta Prof. PaedDr. Pavla Koláře, Ph.D.

© Helena Havlíčková