V sobotu 22.11. 2025 jsme uzavřeli naši sérii workshopů a to v Pardubicích workshopem Komunikace (ne)jen s lékařem. Účastníci se věnovali především tomu, jak o komunikaci přemýšlíme a co nám v ní může bránit. Během setkání zaznělo několik zajímavých informací, které otevřely diskuzi a nabídly nový pohled na vztah mezi pacientem a lékařem. Jednou z nejsilnějších myšlenek pro mě bylo zjištění, že za šest let studia medicíny se medici prakticky neučí, jak komunikovat s pacientem. Jejich komunikace se tak formuje až v praxi, často metodou pokus–omyl, což může snadno vést k nedorozuměním a napětí. Druhým důležitým sdělením bylo připomenutí, že lékař není „Pánbůh“. I on má své limity, nemůže vědět vše a je naprosto v pořádku ptát se, žádat vysvětlení nebo vyjadřovat své potřeby.
Během workshopu jsme také vyplňovali pracovní listy, které nájm měly pomoci zaměřit se na vlastní způsob komunikace. V části Jak přemýšlím a komunikuji měli účastníci příležitost podívat se na to, jak jejich vlastní nastavení ovlivňuje to, co říkají a jak reagují. Druhý pracovní list byl věnován bariérám v komunikaci a otázkám, co přesně každý z nás potřebuje, aby se při rozhovoru s lékařem cítil jistěji. Tato sebepoznávací část ukázala, že mnoho překážek nevychází jen z prostředí ordinace, ale často i z našich vlastních obav, nejistot a zkušeností.
Workshop nabídl prostor k zamyšlení nad tím, jak významnou roli má komunikace v procesu léčby. I když se tentokrát pracovalo především teoreticky, mnoho účastníků odcházelo s pocitem, že lékaře mohou vnímat více jako partnera a že je v pořádku hledat společný jazyk, který povede k lepšímu porozumění i spolupráci.
Autorka: Marie Pospíšilová
