EULAR Conference on reducing the burden of chronic diseases in the workplace (EULAR konference zaměřená na snížení dopadu chronických onemocnění na pracovišti)

25. listopadu 2016

Evroská liga proti revmatismu (EULAR) pořádá každý rok konferenci k příležitosti světového dne artritidy, tedy 12.10. Ani letošní dvanáctý říjen nebyl výjimkou.

Konference probíhala v Brusselu, kam se sjeli zástupci různých profesí z různých koutů Evropy. Kromě zákonodárců a zástupců EULAR se konference zúčastnili také zastupci z řad lékařů, zdravotníků nelékařských profesí a pacientských organizací.

Letošní konference se zúčastnily dvě zástupkyně z České republiky. Hana Šmucrová za Českou asociaci zdravotníků v revmatologii a Renáta Doanová za Revma Ligu ČR.

Téma konference bylo více než aktuální. Týkalo se snížení dopadu chronických onemocnění na pracovišti. S podtitulem, nová politika pro lepší pracovní podmínky a udržení nemocných lidí v práci. Po oficiálním zahájení konference presidentem EULAR, Prof. Gerdem R. Burmestrem, následovalo plenární zasedání. Tématem bylo, jak efektivně se Evropa věnuje prevenci muskuloskeletálních onemocnění na pracovišti a jak podporuje lidi s revmatickým a muskuloskeletálním onemocněním (RMDs) aby zůstali v práci.

Participace lidí s chronickým onemocněním na trhu práce je v evropské unii obtížná. Mnoho lidí nemůže nadále pokračovat ve své profesní kariéře, ačkoli si toto přejí. Pro možnost nadále zůstat v zaměstnání potřebují podporu a úpravu pracoviště. Pokud jsou v zaměstnání, kde získají dostatečnou podporu, vede toto následně ke zvýšení kvality jejich života. Minimalizuje se tak finanční dopad a riziko sociálního vyloučení.

Proto je důležité ustanovit příslušná práva a legislativu pro pacienty s chronickým onemocněním. To by se mělo týkat např. problematiky diskriminace na pracovišti, stanovení jasných práv k úpravám na pracovišti a zlepšení posuzování zdravotního postižení.

Dalším důležitým bodem je informování, trénink a zvyšování povědomí. Akce a kampaně na zvýšení povědomí na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni o obtížích pacientů a stávajících politik k podpoře obou –  zaměstnance i zaměstnavatele.

Také mnoho pacientských organizací přijalo za své opatření k obhajobě práv pacientů na pracovišti. Hrají klíčovou roli při prosazování proti stigmatu, při provádění výzkumu s cílem lépe identifikovat překážky a řešení, a při přijímání konkrétních iniciativ ke zlepšení integrace pacienta na pracovišti.

Pro udržení či zlepšení fyzického a psychického stavu pacienta, nutného pro setrvání v práci, má zásadní význam i rehabilitace. Optimalizuje funkci u lidí s RMDs. Snižuje bolest a disabilitu, zlepšuje pracovní kapacitu. Aktivní zvládání situace, ve které se pacient nachází, má pozitivní vliv na možnost naučit se soustředit na pozitivní aspekty situace, zvládat techniky self-managementu.

A jaké jsou tedy hlavní závěry celé konference?

Důležitá je primární, sekundární i terciální prevence. Konkrétně se jedná o zvyšování povědomí o revmatických a muskuloskeletálních onemocněních na pracovišti, posílení legislativy proti vystavení rizikovým faktorům, propagace a poučení se z osvědčených postupů na pracovištích (např. práce v týmu, školení, rozcvička).

Dále je to detekce rané fáze onemocnění a jeho léčba, zvýšení povědomí a školení pracovníků a zaměstnanců. V neposlední řadě usnadnění přístupu k včasné a vysoce kvalitní fyzické a psychologické péči pro pracovníky s RMDs.

Rovněž je podstatné u osob s RMDs podpora v setrvání na pracovišti a usnadnění návratu do práce. Tohoto  lze docílit pomocí flexibilních adekvátních pracovních podmínek. Propagací osvědčených postupů, které se zaměřují na schopnosti spíše než na pracovní neschopnosti. V neposlední řadě shromažďování důkazů o návratnosti investic  generujících zdravější pracoviště.

Komplexní a koordinovaný přístup proti RMDs spočívá v posílení koordinace mezi politiky (zaměstnanost, zdravotnictví a veřejné zdraví, sociálních věcí, odbory) a implementaci ucelené strategie proti RMDs.

Vzhledem k závažnosti revmatických a muskuloskeletálních onemocnění a jejich dopadu na individualitu pacienta i společnosti ve které žije, je klíčové věnovat pozornost možnosti pracovního uplatnění těchto pacientů. Pro dosažení maximální míry úspěchu je proto klíčová spolupráce všech složek – legislativní, léčebné a pacientských organizací.

Bc. Hana Šmucrová

Mgr. Renáta Doanová