Víkend s konopím

3. června 2015

  Víkend s konopím

Již delší dobu jsme si v Klubu v Praze plánovali nějaký větší výlet či prodloužený víkend. Hodně jsme se bavili též o účincích konopí a tak se tedy nějak hodilo, že nyní již naše předsedkyně, tehdy ještě jen řadová členka, našla na internetu, že existují konopné lázně. Jsou navíc v krásném místě Šumavy ve Volarech (ne ve Volyni, jak jsem omylem napsala v článku „Sestry v akci“) a vlastní lázně jsou umístěny v krásném městském hotelu Bobík přímo na náměstí. A tak jsem se tedy rozhodli, že je navštívíme, účinky konopí vyzkoušíme a uděláme si ten prodloužený víkend.

Nyní začala největší práce pro naší Věrušku Matějkovou, která se ujala organizace tohoto výletu – zjistit kdo chce jet, vše domluvit s vedením hotelu, zjistit třeba to, jestli si s sebou někteří mohou vzít pejska či zda nemají polštáře s peřím (někteří z nás jsou alergici), zkontrolovat, zda-li všichni zaplatili zálohu, pro velký počet zájemců i navýšit počet zamluvených míst, protože zájem byl velký, ale protože je velmi šikovná, tak vše dopadl výborně, za což jí my všichni zúčastnění děkujeme a chválíme jí.

Nastal den „D“ – 10. duben – den odjezdu – cíl: městský hotel „Bobík“ ve Volarech. Doprava byla individuální, nakonec až na 3 členky, které přijely přímým spojem z Prahy klimatizovaným autobusem, jsme se všichni poskládali různě do aut. Naše skupinka se skládala z 1 pejska, 2 dětí – slečen, 1 muže a 17 žen a po příjezdu nás čekali nádherné dvoulůžkové pokoje, každý s  vlastní koupelnou, barevnou televizí, celý hotel po rekonstrukci. Někteří z nás neodolali navštívit místní cukrárnu „U Rozárky“ –  odolejte, když v recepci hotelu dostanete slevový kupon J. Po večeři, kdy jsme měli na výběr z  11 jídel, vynikající a obrovské porce (bohatě by mi stačila dětská porce mých dětiček), nás zabavila přednáška místního obyvatele pana Romana Kozáka, který byť se zde nenarodil, tento kraj má velmi rád, pracuje jako výpravčí na místním nádraží, je nadšený ochotník a tím pádem má veliké vypravěčské nadání. O Volarech jako takových jsme se toho sice až tak moc nedozvěděli, ale to si můžeme přečíst v knihách či na internetu, za to jsme slyšeli příhody a zážitky, které se nezveřejňují, měli jsme „retro“ zážitek – harmoniku, kterou se dával vlakům pokyn k odjezdu a i jsme si společně zazpívali. Moc mne mrzí, že jsem nemohla zůstat až do konce a bohužel, že jsem si pana Kozáka ani nevyfotila, ale mladší dítě bylo již tak unaveno, že mi usínalo zkroucené na klíně. Alespoň jsme si tedy koupili dvě jeho knížky s pohádkami o šumavských lokálkách, které si čteme před spaním.

V sobotu po snídani formou bohatého švédského stolu čekala každého z nás nějaká procedura s konopím. Měli jsme objednané masáže, konopné zábaly a konopnou vířivku, vyzkoušeli jsme ale i suchou masáž a já s dětmi a s babičkou i barevnou perličkovou koupel – dcery byly nadšené, voda byla nádherně teplá, měnila barvičky a naše kůže byla nádherně promazaná konopným olejem. Ještě druhý den jsem neměla vůbec pocit suché kůže.

Přes den byl volný program, který většina z nás využila, vzhledem k přepychovému počasí, k poznání krás města a blízkého okolí. Někdo navštívil místní menhiry , jiní křížovou cestu, další židovský hřbitov žen z roku 1945, jedna skupinka si udělala výlet vláčkem na naučnou stezku na Soumarský most, kde prošly rašeliniště – místy po velikonočním počasí to bylo dost problematické nezapadnout do něj až po kolena, ale odměnou byl výhled z krásné dřevěné rozhledny uprostřed rašeliniště. V pozdějším odpoledni jsme absolvovali další kolo procedur v lázních. Po večeři, která opět byla stejně bohatá jako předcházející den, jsme si udělali menší společenský večírek, kdy jsme si něco o sobě navzájem řekli a hodnotili jsme pobyt ve Volarech. Až na malé drobnosti byli všichni moc spokojeni jak s vybavením a obsluhou hotelu, restaurace, tak i s  rehabilitačními pracovníky. Pan ing. Šístek – jediný muž mezi námi – spočítal, že aby se zbavil všech kalorií, které jsme tam v tom dobrém papáníčku snědli, budeme muset jezdit celý týden na kole. A protože jsme se shodli na tom, že se sem určitě ještě vrátíme, tak si příště objednáme všichni dětské porce J.

V neděli ráno po snídani jsme ještě měli poslední procedury a chystali jsme se k odjezdu. Volary se s námi loučili slzičkami – nad hotelem se objevil černý mrak a začalo z něj drobně pršet. Slíbili jsme si, že tam nejsme naposledy, že si zase brzy uděláme takhle bezvadný relaxační víkend, možná už na podzim.

Myslím, že mohu za všechny zúčastněné poděkovat všem těm, kteří se o nás ve Volarech starali. Nevím jak ostatní, ale já Volary a jejich konopné lázně chválí všem kamarádům, známým, spolupracovníkům a všem je jen a jen doporučuji.

        

Za všechny zúčastněné Renata Šplíchalová,

místopředseda Klubu v Praze