Vítězná esej národního kola EDGAR STENE PRIZE 2017
Ležím na infuzním křesle a pozoruji, jak „chimérická monoklonální protilátka“ pomalu mizí v mém těle. Kap-kap-kap… Její rytmus uspává a kromě obvyklého třesu, bolestí hlavy, bušení srdce a kdoví čeho v tomto cyklu biologické léčby ještě, vyvolává proud vzpomínek, úvah, myšlenek… Ležela bych tu, kdyby se mi před dvěma lety nezačalo špatně