Revma není "jen" bolest kloubů

12. ledna 2014

Na úvod jsem si půjčila slova profesora Pavelky revma není “jen” bolest kloubů. Revmatická onemocnění sice postihují především pohybový aparát, ale některé typy onemocnění postihují i vnitřní orgány jako ledviny, srdce, mozek. Představíme vám ta onemocnění, která známe “na vlastní kůži”.

Revmatoidní artritida

Revmatoidní artritida (RA) je nejčastější zánětlivé revmatické onemocnění. V populaci se vyskytuje u 1 až 2 % lidí. Patří do skupiny autoimunitních onemocnění, což znamená, že organismus bojuje sám proti sobě.
Postihuje častěji ženy než muže. Projevuje se jako zánět jednoho nebo více kloubů. V akutním stadiu působí bolestivost a otok kloubů, později tuhnutí. Může dospět do stadia deformací a různě těžké poruchy hybnosti kloubů až případně úplné ztuhlosti.

Nejčastěji začíná v produktivním věku, ale může začít kdykoli. Výjimkou nejsou pacienti, u kterých nemoc propukla ve vyšším věku. Dětská forma revmatoidní artritidy se nazývá juvenilní chronická artritida (JIA). Vlastní příčina nemoci známa není, takže nelze hovořit ani o její prevenci.

Těžký průběh nemoci nelze nikdy vyloučit, ale v současné době včas léčená nemoc má velkou naději na mírnější průběh nebo i dosažení plné remise. Onemocnění se léčí chorobu modifikujícími léky (DMARD), biologickou léčbou, kortikoidy (neléčí, pouze tlumí imunitní systém), či kombinací těchto léčiv. Bolesti se tlumí nesteroidními antirevmatiky.
Podporou je přiměřené cvičení a pohyb, pestré stravování bohaté na vitamíny a vlákninu. Pro tlumení zánětu je vhodný Wobenzym, oleje obsahující esenciální mastné kyseliny omega-3 a -6 a bylinné čaje. Na klouby je možné použít zábaly nebo obklady, které vytahují horkost a otok. Například z tvarohu, či jogurtu. Pomáhají masti s kostivalem, kaštanem či konopím. Lázně a cvičení jsou důležitou součást léčby artritidy. Udržují rozsah hybnosti kloubů, posilují svaly v okolí kloubu a tím zmírňují i bolesti.

Jelikož je to zatím nemoc nevyléčitelná, je cílem léčby pacienta zbavit příznaků nemoci a dostat ho do tzv. remise.

Pokud trpíte bolestmi a otoky kloubů, únavou, tak neváhejte a navštivte co nejdříve nejbližšího revmatologa. Mohlo by se totiž jednat o revmatoidní artritidu.

Systémový lupus erythematodes

Systémový lupus (SLE) patří k méně známým onemocněním. Pokud pacient řekne “mám lupus”, pravděpodobně si jeho okolí bude myslet, že jde o lupénku. Aby se to nestávalo, tady jsou další podrobnosti…

Systémový lupus je zánětlivé revmatické onemocnění. Patří do skupiny systémových autoimunitních chorob. Kromě pohybového aparátu postihuje i vnitřní orgány jako jsou ledviny, srdce, plíce, mozek. Onemocnění je významně častější u žen v produktivním (fertilním) věku. Lupus mohou mít i muži (poměr muži:ženy je 1:9), ve výjimečných případech mohou onemocnět malé děti i starší lidé. Ročně přibude 1 – 10 nových případů na 100 tisíc obyvatel.

Nejčastěji používané léky jsou glukokortikoidy a antimalarika. Dále se využívají imunosupresiva (Cyklosporin, Methotrexat, Cyklofosfamid) a u některých pacientů je nutná antikoagulační léčba – “ředění krve” (Warfarin, heparin). Pokud konvenční léčba selhává a nemocní mají vysokou aktivitu nemoci, je možnost biologické léčby. Jde o tzv. monoklonální protilátky (Benlysta – belimumab). Biologická léčba se podává pouze na specializovaných pracovištích a je třeba splňovat přísná kritéria.

Sklerodermie

Sklerodermie patří do skupiny systémových autoimunitních onemocnění. Postihuje zejména kůži a některé vnitřní orgány. Projevuje se projevuje “zhuštěním” vaziva v tkáních a “tuhnutím” kůže, stěn cév a výstelky orgánů. Častěji onemocní ženy ve středním věku (mezi 35 a 55 roky).

Jedná se o onemocnění vzácné. V populaci se vyskytuje ve 3 – 10 případech na 100 tisíc obyvatel. Ročně přibude 2 – 10 nových případů na milión obyvatel.

Součástí léčby jsou režimová opatření a medikamentózní léčba. Režimová opatření znamenají omezení pobytu v prašném prostředí, zákaz kouření, zákaz práce s rozpouštědly a dalšími dráždivými látkami. Medikamentózní léčba zahrnuje především užívání Prednisonu, infúze cyklofosfamidu, léky na zmírnění refluxu a překyselení žaludku, dále lokálně užívané masti s antibiotiky, vitamínem E a pantotenátem nebo ochranné krémy.

O sklerodermii mnoho informací v českém jazyce není. Zdrojem informací byl článek na stránkách Solen