Osteoporóza oslabuje kosti a zvyšuje riziko zlomenin. Pád, který by jinak nemusel mít vážné následky, může u člověka s osteoporózou vést ke zlomenině. Proto je důležité dbát na bezpečný pohyb a předcházet pádům doma i venku.

Osteoporóza často dlouho nebolí a může se projevit až první zlomeninou. Vyšší riziko mají zejména ženy po menopauze a starší lidé, ale také osoby s nízkou tělesnou hmotností, nedostatkem pohybu či vitaminu D a lidé s osteoporózou nebo zlomeninami v rodině.

Bezpečný pohyb neznamená méně pohybu. Znamená pohyb s menším rizikem pádu a zranění.

Bezpečný pohyb doma

Chůze a pohyb

• Noste pevnou obuv s protiskluzovou podrážkou.
• Vyhněte se pantoflím, kluzkým ponožkám a botám na podpatku.
• Při nejistotě používejte hůl nebo chodítko.
• Vstávejte pomalu a vyhněte se náhlým změnám polohy.

Bezpečný domov

• Odstraňte nízký a nestabilní nábytek.
• Židle a postele by měly být dostatečně vysoké.
• Udržujte průchody volné, pozor na kabely a prahy.
• Odstraňte nebo zajistěte koberce.
• Podlahy udržujte čisté a suché.
• Při únavě nebo závratích nespěchejte.
• Zajistěte dostatečné osvětlení ve všech místnostech.
• Používejte noční světlo na cestě do koupelny.

Koupelna a hygiena

• Používejte protiskluzové podložky ve vaně nebo sprše.
• Instalujte madla na přidržení u vany, sprchy a WC.
• Zvažte sprchovou židličku.
• Ručníky a hygienické potřeby mějte na dosah.
• Podlaha by měla být vždy suchá a neklouzavá.

Bezpečný pohyb venku

Chůze a pohyb

• Pokud to jde, choďte po rovných, dobře udržovaných cestách, vyhýbejte se výmolům, kořenům stromů a překážkám
• Dávejte pozor na nerovnosti (obrubníky, prahy, kanály).
• V zimě se vyhýbejte ledu a sněhu, pokud to jde – případně používejte protiskluzové návleky na obuv.
• Noste pevnou obuv s protiskluzovou podrážkou, nízkým podpatkem a dobrou fixací paty.
• Za šera nebo za tmy noste reflexní prvky – zvyšují vaši viditelnost.
• Pokud se cítíte nejistí, používejte hůl, chodítko nebo trekingové hole.
• Nechoďte ve spěchu, dělejte kratší kroky a hlídejte si rovnováhu.

Bezpečnost v autě

• Nastupujte a vystupujte pomalu, bez prudkých pohybů, dejte si na čas.
• Nejprve si sedněte na sedadlo, poté otočte celé tělo i nohy najednou.
• Při vystupování dejte pozor na kluzký nebo nerovný povrch (led, kaluže).

Veřejná doprava

• Nastupujte a vystupujte až po úplném zastavení dopravního prostředku.
• Vždy se držte madel a tyčí, i když se vozidlo teprve rozjíždí.
• Pokud je to možné, sedněte si – zejména při delší jízdě.
• Dávejte pozor na mezery mezi nástupištěm a vozidlem.
• Noste batoh nebo kabelku tak, aby neomezovaly rovnováhu.
• Nebojte se požádat o pomoc řidiče nebo ostatní cestující.

Co je to psoriatická artritida?

Psoriatická artritida (PsA) je chronické imunitně zprostředkované zánětlivé autoimunitní
onemocnění, které postihuje klouby, šlachy, úpony a někdy také páteř. Často se vyskytuje
společně s lupénkou (psoriázou), ale kloubní obtíže se mohou objevit i před vznikem kožních
projevů.
Patří mezi onemocnění ze skupiny spondyloartritid. Imunitní systém při ní napadá vlastní tkáně
organismu a vyvolává dlouhodobý zánět.
Pokud není onemocnění včas rozpoznáno a léčeno, může vést k nevratnému poškození kloubů,
omezení pohyblivosti a snížení kvality života.
Psoriatická artritida může mít velmi různorodý průběh. U některých pacientů postihuje pouze
několik kloubů, u jiných může zasáhnout větší počet kloubů, páteř nebo šlachové úpony.

Kdo je v riziku a proč?

Psoriatická artritida může vzniknout u kohokoli, nejčastěji se však objevuje mezi 30. a 50. rokem života.

Mezi rizikové faktory patří:

• těžší psoriáza (lupénka), postižení nehtů,
• rodinný výskyt psoriázy nebo PsA ,
• genetická predispozice,
• nadváha a obezita,
• kouření,
• dlouhodobý stres.

Přibližně u 20–30 % pacientů s lupénkou se během života rozvine také psoriatická artritida.

První příznaky

První projevy mohou být velmi různorodé.
Mezi nejčastější příznaky patří:

• bolest kloubů,
• otok kloubů,
• ranní ztuhlost,
• únava,
• bolest pat,
• bolest Achillovy šlachy,
• bolest úponů šlach,
• omezení pohybu,
• bolesti zad,
• bolesti krční páteře.

Obtíže mohou přicházet postupně nebo se objevit náhle. Na rozdíl od některých jiných revmatických onemocnění nemusí být postižení kloubů symetrické.

Charakteristické projevy psoriatické artritidy

Kromě zánětu kloubů (artritidy) se mohou objevit i další typické projevy, například
daktylitida („buřtovitý prst“), entezitida (zánět šlachových úponů) nebo postižení páteře.

Daktylitida („buřtovitý prst“)

Jeden z typických příznaků PsA.
Dochází k otoku celého prstu na ruce nebo noze, který získává charakteristický
„buřtovitý“ vzhled.

Entezitida

Zánět v místě, kde se šlacha nebo vaz upínají ke kosti.
Často bývá postižena:
● oblast paty,
● oblast kolene,
● loket.

Postižení nehtů

Pacienti mohou pozorovat:
● důlkování dolíčkování nehtů,
● změnu barvy nehtů,
● lámání nehtů,
● oddělování nehtu od nehtového lůžka.
Právě změny nehtů často pomáhají lékaři při stanovení diagnózy.

Mimokloubní projevy

Psoriatická artritida nepostihuje pouze klouby. U některých pacientů se kromě psoriázy mohou objevit i
zánětlivá onemocnění střev nebo zánět oka (uveitida), které vyžadují spolupráci více odborností.

Může být spojena také s:

Psoriázou

Kožní projevy se nejčastěji objevují na:
● loktech,
● kolenou,
● vlasaté části hlavy,
● trupu
● nehtech.

Zánětlivými střevními onemocněními

Častěji se mohou vyskytovat:
● Crohnova choroba,
● ulcerózní kolitida.

Záněty oka

U některých pacientů se může objevit zánět duhovky.

Únavou

Chronická únava bývá jedním z nejčastějších a nejvíce podceňovaných příznaků.

První kontakt se zdravotním systémem

Pacienti se často dostávají do zdravotního systému různými cestami.
Někteří vyhledají:

• praktického lékaře,
• dermatologa,
• ortopeda,
• neurologa,
• rehabilitačního lékaře.

Mnozí pacienti mají lupénku několik let před vznikem kloubních obtíží. Průměrná doba od prvních obtíží
do stanovení diagnózy bývá stále několik měsíců až let. Proto hraje dermatolog důležitou roli při včasném rozpoznání prvních příznaků psoriatické artritidy.

EULAR doporučuje
Pacienti s podezřením na psoriatickou artritidu by měli být co nejdříve vyšetřeni revmatologem.
Včasná diagnóza a zahájení léčby významně snižují riziko poškození kloubů a dlouhodobé invalidity.

Diagnóza a zahájení léčby

Revmatolog stanovuje diagnózu na základě:

• ultrazvuku kloubů,
• klinického vyšetření,
• přítomnosti psoriázy,
• rodinné anamnézy,
• laboratorních vyšetření,
• rentgenového vyšetření,
• magnetické rezonance.

Neexistuje jeden jediný laboratorní test, který by diagnózu PsA potvrdil.
Lékař proto hodnotí souhrn všech příznaků a výsledků vyšetření.

Proč je důležitý ultrazvuk a magnetická rezonance?

Ultrazvuk dokáže odhalit:
● zánět kloubů,
● zánět šlach,
● entezitidy.

Magnetická rezonance umožňuje zachytit zánět ještě před vznikem nevratného poškození kloubů.
Moderní zobrazovací metody mohou pomoci odhalit zánětlivé změny již v časných fázích onemocnění a přispět k včasnému stanovení diagnózy.

Nastavení a úprava léčby

Strategie Treat to Target

Cílem léčby je dosažení remise nebo nízké aktivity onemocnění.
Léčba je pravidelně vyhodnocována a pokud není dostatečně účinná, může být změněna.

Pacient a lékař společně sledují:

• počet bolestivých kloubů,
• počet oteklých kloubů,
• aktivitu kožního onemocnění,
• únavu,
• kvalitu života.

Co znamená aktivita onemocnění?

Lékař hodnotí:

• aktivitu kloubního postižení,
• zánětlivé parametry,
• aktivitu kožních projevů,
• dopad onemocnění na každodenní život.

Cílem je dlouhodobě udržovat nemoc pod kontrolou a zabránit poškození kloubů.

Léčba

Nefarmakologická léčba

Důležitou součástí léčby je:

• pravidelný pohyb,
• fyzioterapie,
• redukce nadváhy,
• edukace pacienta,
• zdravý životní styl.

Pravidelný pohyb pomáhá:

• zachovat pohyblivost,
• snižovat bolest,
• udržovat svalovou sílu,
• podporovat zdravou tělesnou hmotnost,
• zlepšovat kvalitu života.

Nesteroidní antirevmatika (NSA)

Pomáhají zmírňovat bolest a zánět.

Konvenční chorobu modifikující léky (DMARDs)

Nejčastěji:
● methotrexát,
● sulfasalazin,
● leflunomid.

Biologická léčba

Pokud běžná léčba není dostatečně účinná nebo není vhodná, může revmatolog doporučit biologickou nebo cílenou syntetickou léčbu. Používají se například:
● inhibitory TNF
● inhibitory IL-17
● inhibitory IL-23
● inhibitory IL-12/23

Součástí moderní léčby jsou také:

● Inhibitory JAK
● inhibitory PDE4.

Volba léčby závisí na konkrétních projevech onemocnění.

Bezpečnost léčby

Pacient pravidelně absolvuje:
● laboratorní kontroly,
● kontroly krevního obrazu,
● jaterních testů,
● sledování infekcí.
U některých typů léčby se provádí screening tuberkulózy a virových hepatitid.

Očkování a prevence infekcí

Pacienti užívající biologickou nebo cílenou léčbu by měli konzultovat očkování se svým lékařem.
Doporučována mohou být například očkování proti:
● chřipce,
● pneumokokovým infekcím,
● COVID-19,.
● očkování proti pásovému oparu (herpes zoster), zejména před léčbou inhibitory JAK.

Multidisciplinární přístup a podpora pacienta

Do péče mohou být zapojeni:
● revmatolog,
● dermatolog,
● praktický lékař,
● fyzioterapeut,
● rehabilitační lékař,
● gastroenterolog,
● oftalmolog,
● psycholog,
● sociální pracovník.

Práce a zaměstnání

Většina pacientů může při správné léčbě pokračovat v zaměstnání.
Pomoci může:
● ergonomické pracovní prostředí,
● pravidelný pohyb,
● přestávky během práce,
● individuální úpravy pracovního režimu.

Psychické zdraví

Psoriatická artritida i lupénka mohou významně ovlivňovat sebevědomí a psychickou pohodu.
Pacienti mohou zažívat:
● úzkost,
● depresivní nálady,
● frustraci,
● sociální izolaci.
Psychologická podpora může být důležitou součástí komplexní péče.

Partnerské vztahy a sexualita

Bolest, únava i viditelné kožní projevy mohou ovlivňovat partnerské vztahy a intimní život.
O těchto tématech je vhodné otevřeně hovořit s partnerem i zdravotnickým týmem.

Rodina a těhotenství

Většina pacientů s PsA může mít děti a vést plnohodnotný rodinný život.
Plánované těhotenství je vhodné konzultovat s revmatologem, protože některé léky je nutné předem upravit.

Sociální podpora

Pacienti mohou využít:
● sociální poradenství,
● invalidní důchod,
● průkaz OZP,
● příspěvky a další formy podpory.

Lázeňská léčba a rehabilitační pobyty

U některých pacientů může být součástí léčby také lázeňská péče nebo intenzivní
rehabilitační programy.

Přidružená onemocnění (komorbidity)

Pacienti s PsA mají vyšší riziko:

• kardiovaskulárních onemocnění,
• obezity,
• diabetu 2. typu,
• vysokého krevního tlaku,
• depresí a úzkostí.

Proto je důležitá pravidelná preventivní péče.

Vzplanutí onemocnění

Aktivita onemocnění se může měnit. Varovnými příznaky bývají:

• nové otoky kloubů,
• zvýšená bolest,
• výraznější únava,
• zhoršení kožních projevů,
• ranní ztuhlost.

Při výrazném zhoršení je vhodné kontaktovat svého revmatologa.

Co mohu udělat já sám?

Pacient hraje v léčbě zásadní roli. Pomoci může:

• pravidelné užívání léčby,
• pohyb,
• nekouření,
• udržování zdravé hmotnosti,
• aktivní zájem o své onemocnění.

Dlouhodobá péče a kvalita života

Psoriatická artritida je celoživotní onemocnění. Díky moderní léčbě, pravidelnému sledování a aktivní spolupráci s lékařem však může většina pacientů vést plnohodnotný pracovní, rodinný i společenský život.

Psoriatická artritida je dnes dobře léčitelným onemocněním. Díky včasné diagnóze, moderní léčbě, pravidelnému pohybu a aktivní spolupráci s lékařem může většina pacientů vést plnohodnotný pracovní, rodinný i společenský život.

V Česku chybějí revmatologové, a v mnohých regionech tak lidé čekají na vyšetření měsíce. U zánětlivých revmatických onemocnění přitom může pozdní diagnóza znamenat nevratné poškození kloubů i dalších orgánů. Na nerovnou dostupnost péče a potřebu včasné diagnostiky upozorňuje Revma Liga Česká republika u příležitosti Světového dne artritidy. Týden pro silné klouby, kosti a kůži vyvrcholí 11. října v pražské Spojce Karlín, kde budou lidem k dispozici specialisté z několika oborů. „Mimo velká města, jako jsou Praha, Brno a Ostrava, je odborníků dlouhodobě málo. Přitom účinná léčba může zabránit poškození kloubů, invaliditě i ztrátě pracovní schopnosti. Rozhodující je ale čas,“ říká David Kříž z Revma Ligy ČR, která akci pořádá. Aby pacientská organizace dostala odborníky blíž k těm, kteří je potřebují, budou ve Spojce Karlín od 10 hodin přítomni revmatologové, ortoped, osteolog, pneumolog, ergoterapeut, fyzioterapeut či nutriční terapeut. „Pokud při konzultaci lékař vyhodnotí, že je vhodné doplnit vyšetření drobných kloubů rukou ultrazvukem, pacient ho bude moci absolvovat přímo na místě,“ vysvětluje David Kříž.

Revma Liga ČR dlouhodobě poukazuje na neradostný stav, který v této terapeutické oblasti v ČR panuje. Podle analýzy České revmatologické společnosti z roku 2024 člověk na běžné revmatologické vyšetření v průměru čekal přibližně 2,5 měsíce. „Pacient by neměl sám obvolávat desítky ambulancí a hledat někoho, kdo ho vezme. Potřebujeme tady systém, ve kterém bude jasné, kdo má být vyšetřen přednostně, kam má praktický lékař pacienta odeslat a kdo o něj má pak pečovat. Dlouhé čekání u některých pacientů znamená promarněný čas, během kterého už vzniká nevratné poškození,“ objasňuje prof. MUDr. Ladislav Šenolt, Ph.D., předseda České revmatologické společnosti ČLS JEP. Právě proto vzniká Národní akční plán revmatologie a muskuloskeletálního zdraví. Ten má nejen zvýšit počet revmatologů, ale zároveň také přispět k efektivnějšímu nastavení celého systému péče. Počítá se například se vznikem ambulancí časné diagnostiky.

Na nerovnoměrnou dostupnost péče a problémy s kapacitami revmatologů upozorňují také data Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Revmatologičtí pacienti patří mezi skupiny, které za zdravotní péčí nejvíce migrují mezi regiony. Přibližně třetina z nich dostává centrovou léčbu v jiném kraji, než ve kterém bydlí. „Dle aktuálních dat evidujeme v systému veřejného zdravotního pojištění cca 316 přepočtených úvazků revmatologů, čistě v ambulantním segmentu asi 204. Kapacity v řadě regionů jsou již nyní nedostatečné a nadto je více než 33 % těchto lékařů v důchodovém věku. Vzhledem k nastupujícímu trendu demografického stárnutí české populace je nezbytné personální kapacity v tomto potřebném segmentu péče navýšit,“ říká prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel ÚZIS. „Nedávná rakouská studie ukazuje potřebu více než čtyř revmatologů na 100 tisíc obyvatel. U nás jsou to přibližně dva a ve Středočeském, Pardubickém a Královéhradeckém kraji nebo na Vysočině je jich ještě méně. Optimálního počtu ale nebude snadné dosáhnout. Nedostatek lékařů proto lze částečně řešit lepší organizací péče a účelnějším rozdělením kompetencí,“ doplňuje prof. Šenolt.

Větší roli by měla hrát rehabilitace, fyzioterapie a další zdravotnické profese. Část péče, kterou dnes vykonávají revmatologové, mohou podle odborníků převzít dobře vyškolené revmatologické sestry. V zahraničí jde o běžný model. „Neznamená to, že sestra nahradí lékaře. Může ale převzít část edukace pacienta, kontroly léčby, sledování stabilních pacientů nebo některé standardizované činnosti. Revmatolog tak získá více času na nové pacienty a složité diagnózy,“ vysvětluje prof. Šenolt.

I z těchto důvodů není Světový den artritidy jen osvětovou kampaní, ale také příležitostí pomoci pacientům zorientovat se. „Loňských 296 konzultací nám ukázalo, jak velká je potřeba dostupného odborného poradenství a prostoru, kde mohou lidé své zdravotní obtíže osobně konzultovat. Někteří přišli s dlouhodobými potížemi, jiní se chtěli ujistit, že jejich léčba probíhá správně. Zachytili jsme dokonce problémy, o kterých sami nevěděli,“ připomíná David Kříž. Kampaň doplní také regionální setkání pacientů a symbolické zelené nasvícení významných míst po celé republice, například OC Pivovaru Děčín, Mahenova divadla v Brně nebo pražského Petřína. Veškeré informace o programu a jednotlivých aktivitách budou postupně dostupné na www.denartritidy.cz. Akce se koná za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a Nadace ČEZ a pod záštitou ministra zdravotnictví.

K zádům se postupně přidaly další potíže: zánět oka, lupénka ve vlasech a odlupující se nehty.
„Moje černé oblečení vypadalo jako Krkonoše v listopadu,“ směje se dnes. Tehdy ale všechno
dál sváděla na přetížení ze sportu. Zlom přišel při návštěvě očního lékaře po dvou měsících
neustupujícího zánětu oka (uveitidy). Ten se jí zeptal, jestli má ještě nějaké jiné potíže – a když
mu je Nela vyjmenovala, chvíli mlčel a pak pronesl větu, která jí změnila život: „Revmatologie.
Hned se někam objednejte.“
V lednu 2018 padla diagnóza zánětlivého revmatického onemocnění a přibližně po půl roce ji
lékaři upřesnili na psoriatickou artritidu – autoimunitní nemoc, která zasahuje klouby, orgány i
kůži. Od prvních bolestí k diagnóze uplynul rok. Od diagnózy k léčbě, která konečně zabrala,
další dva. Za specializovanou péčí Nela dodnes cestuje: na imunologii a hematologii do Frýdku-
Místku, na oční do Moravskoslezského očního centra, kde po devatenácti zánětech znají její
oči lépe než ona sama. „Bydlím u Prahy a za některými doktory jezdím na Moravu. Dobrého
lékaře si totiž nevybíráte podle vzdálenosti.“
Nejtěžší na nemoci podle ní není fyzická bolest, ale momenty, kdy člověk ztrácí sám sebe. Ten
první přišel na podzim 2019: chodila o berlích a manžel jí ráno pomáhal obléknout tričko,
protože zvednout ruce sama nedokázala. Tehdy definitivně skončila házená – a to bolelo víc
než klouby. Obrat přinesla biologická léčba. Na první infuzi v říjnu 2019 ji, ještě o berlích,
přivezla maminka. Po aplikaci pak doma Nela spala čtyři hodiny. „Vzbudila jsem se, došlápla na
nohu a odložila berle. Volala jsem mamce, ať hned přijde, a obě jsme brečely štěstím.“
V květnu 2024 Nelu, které tehdy bylo 36 let, postihla ischemická cévní mozková příhoda.
Přijela na stavbu vlastního domu, vystoupila z auta a složila se; doma pak ztratila řeč.
Následoval pobyt na JIP, Nela se znovu učila chodit a dočasně musela vysadit biologickou
léčbu. Psychické i fyzické vyčerpání po zánětech očí a kloubů v důsledku vysazení biologické
léčby a zákroku na srdci si vybralo svou daň a Nela se bála vyjít z domu. Vyhledala proto
psychiatra a začala brát antidepresiva. „Nestydím se za to ani vteřinu. Pomohla mi přežít rok,
který mě málem sundal,“ říká. A dodává, že to není žádná osobní slabost: u zánětlivých
revmatických onemocnění jsou deprese a úzkosti výrazně častější než v běžné populaci.
Své zkušenosti, pády i vtipné katastrofy začala Nela nejprve sdílet na instagramu. Kolem jejího
profilu vznikla silná komunita lidí, kteří si navzájem radí a sdílejí to, co jim v běžném prostoru
chybí. Letos z toho vzešla kniha Mizerná (nejen) artritida. Kromě odborné části, jejíž správnost
zkontrolovaly přední české revmatoložky a další odborníci, v ní Nela píše s humorem o svých
špatných dnech, o tom, co jí pomáhá, a třeba i o tom, co odpovědět tetičce na chodbě na
otázku „Jak se máš?“ – hned ve třech verzích podle toho, jak slušně chcete odpovědět.
Ilustrace nakreslila její patnáctiletá dcera.

„Chtěla jsem knihu, kterou můžete číst i ve dvě ráno, když nemůžete spát bolestí. Ne příručku,
ze které je vám ještě hůř,“ vysvětluje autorka. Ohlasy čtenářů ji podle jejích slov dostávají.
„Jedna čtenářka mi napsala: ,Díky za vaši knížku a můj nový život.‘ To se nedá přečíst se
suchýma očima.“
Veškerý autorský výdělek z prodeje knihy Nela věnuje neziskové organizaci Revma Liga ČR,
která spojuje pacienty s revmatickým onemocněním, pořádá jejich setkání a vzdělávací
programy. Knihu Nela přinese také na setkání ke Světovému dni artritidy, které tato
organizace pořádá 11. října v pražské Spojce Karlín.
„Neignorujte malé potíže, ať jsou to odlepující se nehty, lupnutí v čelisti, nebo bolest v oku či
kloubech. Správná diagnóza znamená včasnou léčbu. Ptejte se a nebojte se říct si o pomoc,“
vzkazuje Nela ostatním pacientům.

Žádanku dostala a začala hledat revmatologa, který by ji vzal do péče. „V Libereckém kraji je
revmatologů málo a ti, kteří tam ordinují, nové pacienty obvykle nepřijímají nebo mají velmi
dlouhé čekací lhůty. Přemýšlela jsem i o Revmatologickém ústavu v Praze, ale vzhledem
k tomu, že bych musela cestovat minimálně dvě hodiny tam a dvě hodiny zpátky, jsem tuto
možnost zavrhla a zkoušela hledat blíže k mému bydlišti,“ říká Eva, která nakonec zkusila
nemocnici v Mladé Boleslavi. Její syn ve městě pracuje a mohl by jí s dopravou k lékaři
pomoci. Cestování pro ni totiž kvůli bolestem není vůbec jednoduché. „V Mladé Boleslavi mě
na revmatologii přijali, ale i když jsem měla akutní potíže, termín jsem dostala až za čtyři
měsíce. Věděla jsem ovšem, že jinde to lepší nebude, takže jsem počkala,“ přibližuje Eva
složitou situaci s hledáním specialisty v dojezdové vzdálenosti v době, kdy už trpěla akutními
příznaky – bolestmi při chůzi i při delším sezení, otoky a velkou únavou. Když jí revmatolog
po čtyřech měsících čekání udělal všechna potřebná vyšetření, čekala další tři měsíce na
výsledky. Poté se s jistotou dozvěděla, že má revmatoidní artritidu. Lékař jí hned nasadil
kortikoidy a imunosupresiva. Když jí ani po třech měsících nebylo lépe, dávku imunosupresiv
zvedl, to ale u Evy vyvolalo nežádoucí účinky, a musela proto léky vysadit. „Následující tři
měsíce jsem byla bez léčby a můj zdravotní stav se stále zhoršoval. Začala jsem mít navíc
velké bolesti zad,“ popisuje. Revmatolog jí následně nasadil jiný druh imunosupresiv, která
začala po dvou měsících zabírat a bolesti ustupovaly. Bohužel i v tomto případě se u Evy
objevily nežádoucí účinky v podobě vředů na kůži. Léky tak musela opět vysadit a velké
bolesti se vrátily. „Byla jsem vyčerpaná, protože jsem kvůli bolestem nebyla schopná usnout.
Nakonec jsem musela začít užívat opiáty, aby bolesti ustoupily a já se alespoň trošku
vyspala,“ vysvětluje Eva. Nyní užívá vysoké dávky kortikoidů, které bude v následujících
měsících postupně snižovat, a poté její revmatoložka rozhodne o dalším postupu léčby.
Opiáty již Eva postupně vysadila.

Nemoc Evu velmi omezuje v pracovním i osobním životě. „Většinu času trávím doma,
protože jsem hodně unavená, pohyb mě bolí, ujdu maximálně kilometr, takže se chodím
projít jen kolem domu,“ popisuje Eva, která pracuje jako úřednice. Momentálně je ale
v pracovní neschopnosti. „Nezvládnu docházet do práce, těžké je pro mě i delší sezení,
nevydržím to kvůli bolestem déle než hodinu v kuse,“ doplňuje. Nemůže cestovat, i když
pobyt u moře by jí udělal dobře, ale dopravit se tam je problematické. Vzdát se musela

i kultury. „Miluji divadlo, ale cesta a sezení během celého představení je teď pro mě
nemyslitelné.“ I přes všechny problémy, které Evě nemoc přináší, stále věří, že se její stav
zlepší.
Podporu Eva našla u pacientské organizace Revma Liga Česká republika, která pomáhá lidem
s revmatickými onemocněními. „Získala jsem zde spoustu užitečných informací a zapojila se
do facebookových skupin, kde mohu sdílet svoje problémy a zkušenosti s dalšími pacienty se
stejnou diagnózou,“ popisuje.
Revma Liga ČR připravuje pro pacienty edukační videa, různé workshopy, setkání nebo
návody na cvičení. Každoročně organizuje osvětovou akci u příležitosti Světového dne
artritidy, kde mohou zájemci konzultovat svoje zdravotní problémy s odborníky. Letošní
ročník se uskuteční v neděli 11. října v pražské Spojce Karlín.

www.denartritidy.cz

Jak pečovat o své klouby, kosti, kůži a celkové zdraví? A kdy je dobré své potíže konzultovat s odborníkem?

Přijďte na Světový den artritidy 2026, který letos nabídne den plný odborných konzultací, měření, praktických informací a prostoru pro vaše otázky. Akce je určena pacientům, jejich blízkým i široké veřejnosti a vstup je zdarma.

Na co se můžete těšit?

• konzultace s odborníky – revmatology, ortopedem, osteologem, fyzioterapeutem, dietním poradcem, pneumologem a dalšími specialisty,
• ultrazvukové vyšetření kloubů po předchozím doporučení konzultujícího odborníka na akci,
• měření kapacity plic pomocí spirometru,
• dotazníky zaměřené na riziko osteoporózy a revmatoidní artritidy,
• praktické informace a informační materiály,
• malé občerstvení,
• a pro prvních 50 příchozích také dárek.

Přijďte se zeptat

Nemusíte si být jistí, zda vaše potíže souvisejí s revmatickým onemocněním, nebo už s nějakou diagnózou žít. Světový den artritidy je příležitostí získat informace přímo od odborníků a probrat otázky, které vás zajímají.

Přijďte 11. října do Spojky Karlín. Budeme se na vás těšit!

Akce je součástí osvětové kampaně Týden pro silné kosti, klouby a kůži, která probíhá během celého týdne a nabídne také webináře, videa a další setkání.

Kompletní informace a program najdete na www.denartritidy.cz.

Za podporu děkujeme:

Odbornou část programu zahájil prim. MUDr. Heřman Mann z Revmatologického ústavu v Praze, se kterým účastníci diskutovali o myozitidě, možnostech léčby i praktických otázkách, které přináší život s onemocněním.

Tématu výživy se věnovala Mgr. Petra Marková, nutriční terapeutka. Společně jsme se zaměřili také na nejčastější doporučení a mýty, se kterými se lidé v souvislosti s výživou setkávají.

Důležitou součástí programu byla také psychická stránka života s chronickým onemocněním. RNDr. MUDr. Mgr. Monika Slavíková Červinková, Ph.D., mluvila o propojení psychiky, léčby a kvality života a připomněla význam péče o duševní pohodu při zvládání dlouhodobého onemocnění.

Seminář ale nebyl jen o odborných informacích. Stejně důležitou součástí setkání bylo vzájemné sdílení, možnost mluvit s lidmi, kteří mají podobnou zkušenost, a prostor získat podporu i praktické zkušenosti od ostatních.

Děkujeme všem přednášejícím za jejich čas a otevřený přístup a všem účastníkům za příjemnou atmosféru a společně strávený den.

Seminář byl realizován za finanční podpory Úřadu vlády České republiky a také za přispění dárců v rámci sbírky „Tam, kde začíná nemoc, musí začít pomoc“ – děkujeme! 

K letošnímu ročníku se váže řada mezinárodních aktivit i jedno klíčové setkání. Těsně před Světovým
dnem myozitidy se v pražské kavárně Langhaus uskuteční pacientský seminář. Účastníci zde získají
nové poznatky a praktické rady od odborníků, a zároveň budou mít prostor pro vzájemné sdílení
cenných zkušeností. Vzhledem k loňským pozitivním ohlasům jsme se rozhodli seminář zopakovat.
Věříme, že naplní očekávání všech zúčastněných.

Pracovní skupina pro myozitidu v rámci Evropské referenční sítě pořádá webinář zaměřený na únavu
a svalovou slabost u pacientů s myozitidou. Ten se uskuteční 16. září 2026 od 16:00. Hlavním
přednášejícím je Dr. Fabricio Espinosa Ortega z revmatologického oddělení Karolinské university a
nemocnice ve Stockholmu. Webinář bude moderován Olgou Drápalovou, vedoucí pacientské skupiny
myozitida. Pro zájemce se znalostí angličtiny bude záznam dostupný na webových stránkách ERN
ReCONNET a na platformě YouTube.

U našeho stánku se můžete dozvědět více o činnosti Revma Ligy, aktivitách jihlavského klubu i životě s revmatickým onemocněním. Rádi vám poskytneme informace a zodpovíme vaše dotazy.

16. září 2026, 9:00–15:00
DKO Jihlava
Vstup zdarma

Těšíme se na setkání!