Zvládla artritidu, odchod partnera i nemoc syna

Přes všechno je optimistkou a pomáhá ostatním

Vlastu (64) z Prahy začaly bolet klouby pár měsíců poté, co v 21 letech porodila syna. Když jí otekla obě kolena i rameno, navštívila praktického lékaře, který ji hned poslal k revmatologovi. Diagnózu revmatoidní artritidy si Vlasta vyslechla téměř okamžitě. „Tenkrát nebylo zdaleka tolik možností léčby, jako je dnes. Léky mi nezabraly a do roku se mi revmatismus rozšířil do všech velkých kloubů. Nemohla jsem téměř chodit,“ vzpomíná Vlasta. Kromě své nemoci se také musela vypořádat s nemocí syna, který trpí vrozenou metabolickou vadou. „Jeho tělo nedokáže zpracovávat bílkoviny, proto nemůže jíst téměř nic z toho, co zdraví lidé. Od dětství musel dodržovat přísnou dietu, její porušení by mohlo způsobit nevratné poškození mozku,“ říká Vlasta. Aby toho nebylo málo, krátce po narození syna ji opustil manžel. V těžkých chvílích jí byla velkou oporou především rodina. Později potkala nového partnera. „Jsem už 13 let znovu vdaná, po předchozím velkém zklamání jsem se lásce bránila, ale teď jsem šťastná. Je hezké mít vedle sebe někoho, na koho se můžete spolehnout,“ říká Vlasta. Bývalá švadlena absolvovala několik punkcí kolen, kyčlí i kotníků a po třinácti operacích má v kloubech celkem pět endoprotéz. „Změnil se mi tím život a mohu se znovu hýbat. Musím se ale o sebe starat, hlídat si hmotnost, aby tělo endoprotézy příliš nezatížilo. Zasažené mám i klouby v obličeji a každý den cvičím. Smířila jsem se s tím, že artritida je moje společnice,“ popisuje Vlasta. Kromě kloubů nemoc zasáhla i plicní sklípky, kvůli čemuž se hůř potýká třeba s běžným nachlazením. Navzdory komplikacím, které jí život přivedl do cesty, zůstává Vlasta pozitivní. Jako místopředsedkyně působí v pražské pobočce organizace Revma Liga, která pomáhá pacientům s revmatoidními problémy. Členkou skupiny, která letos oslaví třicetileté jubileum, je již více než patnáct let. „Práce s ostatními pacienty mě naplňuje, snažím se jim dát takovou podporu, jakou jsem v začátcích nemoci dostala já,“ říká Vlasta. Mezi její další koníčky patří paličkování, vyšívání a výlety s klubem seniorů. „Ostatním pacientům chci vzkázat, ať nepropadají panice, vše se dá vyřešit. Sama jsem se vždy povzbuzovala heslem ‚Vlasto, bude líp!‘.“