Powered by Smartsupp

Pacienti s RA mají největší prospěch z časné “léčby k cíli”

4. prosince 2015

**Revmatoidní artritida (RA)** je chronické systémové autoimunitní onemocnění charakterizované zánětem kloubů a různým stupněm mimokloubního postižení. Neléčené onemocnění vede nejen ke snížení kvality života a k výraznému funkčnímu omezení nemocných, ale je spojeno i s vyšší mortalitou především v důsledku kardiovaskulárních komplikací. Včasné zahájení terapie chorobu modifikujícími léky (DMARDs) se zdá být jedním z rozhodujících predikčních faktorů dalšího vývoje tohoto onemocnění. Nové DMARDs prokázaly schopnost zpomalovat RTG progresi, přičemž tato schopnost je více vyjádřena u biologických léků, u kterých některé studie prokázaly přímo zastavení RTG progrese.

**Revmatoidní artritida** zatím zůstává nevyléčitelným onemocněním, ovšem zavedení moderních přípravků z oblasti biologické léčby a nové strategie léčby spočívající v agresivní terapii tzv. k cíli umožnilo u značné části pacientů dosáhnout klinické remise a zpomalit až zastavit rozvoj nevratného kloubního poškození. Opakovaně však bylo prokázáno, že základním předpokladem léčebného úspěchu je včasná diagnóza a včasné zahájení léčby. Od roku 2010 bylo vydáno několik různých doporučení týkajících se diagnostiky a léčby RA (ACR/EULAR diagnostická kritéria, EULAR doporučení pro léčbu, ACR/EULAR definice remise pro RA a tzv. koncept léčby k cíli) a následně u některých z nich i jejich aktualizace. EULAR koncept „léčby k cíli“ doporučuje soustředit se u nově diagnostikovaných pacientů s RA na dosažení remise, jejího dlouhodobého udržení pomocí agresivní léčby a její postupné adaptace podle vývoje aktivity onemocnění. V případě, že se jedná o etablované onemocnění nebo jsou přítomny komorbidity (diabetes, renální či kardiální insuficience), popř. agresivní terapii brání jiné závažné okolnosti na straně pacienta, může být alternativním cílem i dosažení nízké klinické aktivity. Důležité je hodnotit účinnost léčby pomocí kompozitních indexů zpočátku jednou za měsíc až tři a v případě malé účinnosti přizpůsobovat nastavenou léčbu tak, aby bylo dosaženo zvoleného klinického cíle. „Začíná se ukazovat, že první tři měsíce jsou pro hodnocení efektu léčby rozhodující. Pokud během této doby terapie není dostatečně účinná, je třeba ji zásadním způsobem modifikovat,“ vysvětluje prof. MUDr. Jiří Vencovský, DrSc., z Revmatologického ústavu v Praze s tím, že pro hodnocení klinické aktivity se používají nejčastěji kompozitní indexy DAS28 (hodnotí počet bolestivých kloubů, počet oteklých kloubů, sedimentaci nebo CRP a globální hodnocení pacientem), SDAI (k uvedeným parametrům ještě přidává hodnocení lékařem) a CDAI (hodnotí všechny parametry vyjma sedimentace a CRP). Postupně se ukazuje, že CDAI i SDAI dokáží lépe rozlišovat mezi nízkou klinickou aktivitou a remisi ve srovnání s DAS28, který je stále ještě nejvíce používán v klinické praxi. Tato skutečnost by se měla promítnout i do nových doporučení, která Česká revmatologická společnost ČLS JEP připravuje pro příští rok.

Celý [článek](http://www.tribune.cz/clanek/37799-pacienti-s-ra-maji-nejvetsi-prospech-z-casne-lecby-k-cili) najdete na webu Medical Tribune.

Zdroj:

http://www.tribune.cz/clanek/37799-pacienti-s-ra-maji-nejvetsi-prospech-z-casne-lecby-k-cili